Aplikace pro spánek mohou nespavost a přemýšlení ještě zhoršit, varují vědci

Sledování spánku je populární, ale ne vždy prospěšné

Čím dál víc lidí usíná s chytrými hodinkami na zápěstí – jenže nové výsledky výzkumů ukazují, že toto digitální noční hlídkování má i svou stinnou stránku. Norská studie naznačuje, že aplikace pro sledování spánku některé špatné spáče neuklidňují, ale naopak je činí ještě neklidnějšími.

Lidé trpící nespavostí jsou podle zjištění vědců obzvláště náchylní ke stresu a přemýšlení způsobenému nepřetržitým proudem spánkových údajů z jejich zápěstí nebo telefonu.

Měření spánku je velký byznys

Trh se sledovači spánku dosáhl v USA v roce 2023 hodnoty přibližně 5 miliard dolarů a očekává se, že do roku 2030 se tato částka přibližně zdvojnásobí. Také v České republice roste počet lidí, kteří chodí spát s chytrými hodinkami, fitness náramkem nebo chytrým prstenem.

Tato zařízení zaznamenávají celou řadu údajů, například:

  • Celková doba spánku: kolik hodin za noc skutečně spíte
  • Doba usínání: jak dlouho ležíte vzhůru, než usnete
  • Efektivita spánku: jakou část času stráveného v posteli skutečně prospíte

Mnoha uživatelům tato data poskytují pevný záchytný bod. Získají přehled o svých životních návycích a podle toho upravují chování. Jenže vědci z Univerzity v Bergenu v Norsku zjistili, že pro část uživatelů se proud dat stává dalším zdrojem tlaku.

Aplikace pro spánek mohou u špatných spáčů soustředit pozornost na kvalitu spánku natolik, že paradoxně zesilují neklid a nespavost.

Co přesně norští vědci zkoumali

Výzkumníci dotázali přes tisíc norských dospělých s průměrným věkem 50 let. Účastníci odpovídali na otázky týkající se:

  • jejich užívání aplikací pro spánek a nositelných zařízení
  • aktuální kvality jejich spánku
  • pozitivních účinků, jako je lepší spánek nebo zdravější návyky
  • negativních účinků, jako je stres, úzkost nebo nutkavé kontrolování dat

Výsledky přinesly smíšený obraz. Část uživatelů hlásila jasné výhody – chodili spát dříve, omezili příjem kofeinu a zavedli pravidelnější rytmus. Zároveň však zejména lidé se spánkovými problémy uváděli, že je aplikace spíše napínají.

Mladší uživatelé jsou na čísla nejcitlivější

Věk se ukázal jako důležitý faktor. Vědci zjistili, že největší vliv aplikací na spánek pociťují dospělí ve věku 18 až 35 let, a v menší míře skupina od 36 do 50 let. Tito uživatelé častěji zažívali jak přínosy, tak nevýhody sledování spánku.

Mladší uživatelé se výrazněji nechávali ovlivňovat zpětnou vazbou ze svých hodinek nebo aplikace. Nižší „skóre spánku" nebo upozornění na neklidnou noc u nich častěji vyvolávalo nejistotu a frustraci. Starší účastníci přistupovali k datům střízlivěji a nebrali je příliš vážně.

Čím mladší uživatel, tím větší pravděpodobnost, že data o spánku nejen motivují, ale také začnou hlodát.

Proč jsou lidé s nespavostí obzvláště zranitelní

U lidí trpících nespavostí stojí spánek v centru pozornosti ještě dlouho před tím, než si vůbec lehnou. Sledují každý signál, počítají hodiny do buzení a dělají si starosti s nadcházejícím dnem. Psychologové tomu říkají „pozornostní zaujatost" vůči spánku – mozek filtruje vše skrze otázku, zda dostáváme dostatek odpočinku.

Norští vědci zjistili, že právě tato skupina je nejcitlivější na negativní stránky aplikací pro spánek. Zařízení posilují sklon:

  • neustále kontrolovat, jak „dobrá" byla noc
  • porovnávat počet hodin s předchozími nocemi
  • soustředit se na drobné odchylky, například 20 minut kratší spánek
  • cítit se nejistě, když skóre zklamalo

Toto přemýšlení navíc může nastartovat začarovaný kruh. Člověk s nespavostí leží v posteli již napjatý. Ráno mu aplikace ukáže nízké skóre, což zesiluje strach z další špatné noci. Večer opět roste napětí – a tak to jde dál dokola.

Když se aplikace stane důležitější než vlastní pocit

Zvláštním rizikem je, že uživatelé přestávají důvěřovat vlastnímu pocitu a nechávají se řídit především čísly. Někdo se může cítit celkem odpočatý, ale přesto pochybuje, protože aplikace hlásí spánek „pod průměrem".

To může vést k chování jako:

  • zbytečně dlouhé ležení v posteli ve snaze zlepšit skóre
  • odpolední spánek „na doplnění" zmeškaného spánku
  • rušení společenských plánů ze strachu z další špatné noci

Všechny tyto úpravy mohou přirozený spánkový rytmus ještě více narušit.

Kdy aplikace pro spánek skutečně pomáhají

Vědci zdůrazňují, že aplikace pro spánek nejsou ze své podstaty škodlivé. Pro lidi bez závažných spánkových problémů mohou naopak pomoci překonat nezdravé návyky. Například:

  • systematické pozdní ulehání navzdory vlastním záměrům
  • práce nebo scrollování na telefonu těsně před spaním
  • vysoká konzumace kofeinu nebo alkoholu večer

Kdo data využívá jako hrubé vodítko – a ne jako absolutní lékařský verdikt – může ze zjištění těžit. Klesající trend v délce spánku nebo opakující se vzorec krátkých nocí po oslavách může být výzvou k přehodnocení životních návyků.

Jako vodítko mohou aplikace pro spánek poskytnout podporu, ale jakmile záleží na každém čísle, snadno zajdete příliš daleko.

Jak používat aplikaci pro spánek, aniž byste se zbláznili

Odborníci nabízejí několik praktických rad pro ty, kdo přesto chtějí svůj spánek sledovat:

  • Berte aplikaci jako pomocný nástroj, ne jako rozhodčího o vašem zdraví.
  • Sledujte trendy v průběhu týdnů, ne jednu špatnou noc.
  • Každé ráno nejdřív zhodnoťte, jak se cítíte – teprve pak se dívejte na čísla.
  • Občas si hodinky vědomě sundejte, abyste zjistili, že to jde i bez nich.
  • Neobsesujte se detaily jako „minuty hlubokého spánku" – jejich přesnost je omezená.

Jak přesná jsou tato spánková čísla vlastně?

Mnoho lidí nevědomky předpokládá, že jejich chytré hodinky měří stejně přesně jako spánková laboratoř. To ale není pravda. Profesionální výzkum spánku využívá rozsáhlé vybavení se senzory na lebce, obličeji a těle, propojeným se specializovaným softwarem a interpretací odborníků.

Spotřebitelská nositelná zařízení pracují většinou jen s akcelerometrem a měřením tepové frekvence. Na základě pohybu a srdečního rytmu odhadují, zda je člověk vzhůru, ve fázi lehkého nebo hlubokého spánku. To poskytuje hrubou představu, rozhodně ne lékařsky spolehlivou diagnózu.

Měření ve spánkové laboratoři Měření aplikací pro spánek
Mozkové vlny, pohyby očí, svalová aktivita Pohyb a tepová frekvence
Dohled specializovaných lékařů Automatické algoritmy, žádný lékař zapojen
Možnost diagnózy spánkových poruch Pouze hrubý přehled o délce a kvalitě odpočinku

Kdo zná limity této technologie, nenechá se tak snadno rozhodit odchylným měřením. Chyby se stávají – například když ležíte v posteli nehybně a čtete, aplikace to může vyhodnotit jako lehký spánek.

Kdy je lepší přespat noc bez aplikace

Norští vědci radí lidem, kteří si všimnou, že sledování spánku zvyšuje jejich stres, aby na chvíli zastavili. Budíte se ráno mrzutí kvůli číslům? Kontrolujete tajně v noci hodinky, kolik hodin vám ještě „zbývá"? Pak vám může odmlka od měření přinést úlevu.

Jednoduchý test: nechte hodinky týden na nočním stolku a soustřeďte se v té době pouze na pravidelné časy spánku, večerní relaxaci a méně času u obrazovek. Mnoho lidí zjistí, že tato základní pravidla přinesou více klidu než jakékoli skóre.

Kdo trpí nespavostí dlouhodobě, měl by vyhledat odbornou pomoc. Kognitivně behaviorální terapie pro insomnii, relaxační cvičení a případně krátkodobá medikace mají pevnější vědecký základ než jakákoli náhodná aplikace.

Digitální nástroje mohou hrát svou roli ve zdravé spánkové rutině, ale samy o sobě vážnou spánkovou poruchu jen zřídka vyřeší. Umění spočívá v tom, využívat technologie jako podporu – ne jako další zdroj tlaku. Jakmile váš smartphone nebo chytré hodinky začnou mít větší slovo o vaší noční regeneraci než vaše vlastní tělo, je čas je na chvíli odložit stranou.

Author

  • Dominika Pokludová je česká lifestyle blogerka, která sdílí tipy na sport, zdravý životní styl a motivaci.

Scroll to Top