Nemoc, která se dotýká každého: kde dnes stojíme
Nové mezinárodní odhady přinášejí znepokojivý obraz. Přestože se léčba zlepšuje a medicínské technologie pokračují kupředu, rakovina si může v nadcházejících desetiletích vyžádat výrazně více životů. Nejvíce ohroženými jsou státy se slabými zdravotními systémy, přičemž velká část příčin této choroby je v zásadě preventabilní.
Rakovina už dnes patří mezi největší hrozby pro veřejné zdraví na celém světě. V roce 2022 dostalo diagnózu přibližně 20 milionů lidí a 9,7 milionu jich na některou z forem rakoviny zemřelo. Podle Světové zdravotnické organizace onemocní rakovinou každý pátý člověk v průběhu svého života a přibližně každý devátý na ni zemře.
V současnosti žije odhadem 54 milionů lidí s diagnózou rakoviny stanovenou v posledních pěti letech. Nejde jen o starší pacienty — stále častěji jsou postiženi i lidé středního věku a mladí dospělí.
Mezi nejrozšířenější typy rakoviny patří:
- rakovina plic
- rakovina prsu
- rakovina tlustého střeva a konečníku
Rakovina plic zůstává celosvětově hlavní příčinou úmrtí na tuto chorobu, mimo jiné kvůli přetrvávajícímu kouření — zejména v částech Asie a východní Evropy. Svou roli ale hrají také stravovací návyky, znečištění ovzduší a stárnutí populace.
Přestože máme lepší léky a špičkové vybavení, rakovina roste rychleji než zdravotní systémy schopné se s ní vypořádat.
Proč by počet úmrtí mohl do roku 2050 zdvojnásobit
Vědci, kteří analyzovali třicet let dat, předpovídají výrazný nárůst jak nových diagnóz, tak úmrtí. Roční počet nových případů by mohl do roku 2050 vzrůst na 30,5 milionu oproti přibližně 18,5 milionu v roce 2023. Počet úmrtí by pak mohl stoupnout na 18,6 milionu ročně.
Tyto prognózy vycházejí z analýz vedených zdravotním vědcem Vikramem Niranjanem, zveřejněných v odborném časopise The Lancet. Za tímto trendem nestojí jediná příčina — jde spíše o jakousi „dokonalou bouři" vzájemně se posilujících faktorů.
V roce 2023 bylo přibližně 42 % úmrtí na rakovinu spojeno s příčinami, kterým bylo možné předejít. Patří mezi ně zejména:
- kouření a pasivní kouření
- konzumace alkoholu
- nezdravá strava (hodně průmyslově zpracovaných potravin, málo vlákniny)
- nadváha a obezita
- znečištění ovzduší uvnitř i venku
- pracovní expozice karcinogenním látkám
Právě tyto rizikové faktory v mnoha zemích narůstají, zvláště tam, kde ekonomika rychle roste a prosazují se západní životní styly. Lidé začínají více kouřit, pít alkohol, méně se hýbat a konzumovat více kalorií. Zároveň populace roste a lidé se dožívají vyššího věku — a tím přibývají i roky, během nichž se rakovina může rozvinout.
Chudší země nesou nejtěžší břemeno
Nárůst nezasáhne všechny regiony stejnou měrou. Největší skok se očekává v zemích s nízkým nebo středním stupněm rozvoje. Podle odhadů by počet případů rakoviny v zemích s nízkým indexem lidského rozvoje mohl do roku 2050 vzrůst až o 142 %.
Zdravotní péče v těchto zemích selhává hned na několika úrovních:
- nedostatek lékařů a zdravotního personálu
- chybějící nebo nedostatečné screeningové programy
- diagnózy stanoveny zpravidla až v pokročilém stadiu
- drahé nebo nedostupné léky
- velké vzdálenosti od nemocnic
Tento rozdíl je zřetelně vidět na příkladu rakoviny prsu. V nejchudších zemích dostane rakovinu prsu přibližně každá 27. žena, ale každá 48. na ni zemře. V bohatých zemích je riziko diagnózy sice vyšší — přibližně každá 12. žena — avšak díky screeningu a kvalitní péči zemře „pouze" každá 71. žena.
V bohatých zemích se rakovina diagnostikuje častěji, ale pacienti ji častěji přežijí. V chudých zemích zůstává pro mnohé rozsudkem smrti.
Přístup ke zdravotní péči: zásadní dělicí čára
Propast se stává ještě zřetelnější při pohledu na konkrétní složky onkologické péče. Mezinárodní průzkum ve 115 zemích odhalil následující skutečnosti:
- Základní onkologická léčba hrazená z národního zdravotního systému: pouze 39 % zemí
- Obecný přístup k paliativní péči: méně než třetina zemí
- Radioterapie: přibližně čtyřikrát dostupnější v bohatých zemích
- Transplantace kmenových buněk: přibližně dvanáctkrát častěji hrazena v bohatých zemích než v chudých
Pro mnoho pacientů to znamená, že léčba považovaná v Evropě či Severní Americe za samozřejmost jednoduše v rozsáhlých oblastech Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky neexistuje nebo je finančně nedosažitelná. Chybí také tišení bolesti a podpora v závěru života.
Co skutečně funguje: od prevence po politická rozhodnutí
Znalosti potřebné k zastavení části této katastrofy jsou z velké části již k dispozici. Pro řadu typů rakoviny existují účinné preventivní a screeningové programy.
Klíčové nástroje v celosvětovém měřítku
- Přísnější kontrola tabáku: vyšší spotřební daně, zákaz reklamy, nekuřácká prostředí a podpora při odvykání.
- Alkoholová politika: omezení marketingu, minimální ceny, varování na etiketách.
- Zdravé životní prostředí: čistší ovzduší, dohled nad karcinogeny v průmyslu a zemědělství, bezpečné pracovní podmínky.
- Strava a pohyb: osvětové kampaně, daň na slazené nápoje, lepší školní stravování a sportovní infrastruktura.
- Očkování: HPV vakcína proti rakovině děložního čípku a vakcína proti hepatitidě B ke snížení výskytu rakoviny jater.
Přesto se tyto znalosti v mnoha zemích promítají do politiky jen pomalu. Zájmy tabákového a alkoholového průmyslu, omezené rozpočty a politická nestabilita brzdí potřebná opatření. Bez razantních rozhodnutí vlád bude křivka nadále stoupat.
Nadcházejících 25 let představuje zlomový okamžik: vlády nyní rozhodují o tom, zda se rakovina stane zvládnutelnou nemocí, nebo neúnosnou krizí.
Co to znamená pro obyvatele bohatých zemí, jako je Česká republika
Tlak roste i v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Stárnutí populace a četnější včasné diagnózy plní onkologická oddělení nad kapacity. To vyžaduje investice do personálu, vybavení i následné péče.
Zároveň se otevírají příležitosti k dalšímu snižování úmrtnosti. Česká republika disponuje screeningovými programy pro rakovinu prsu, tlustého střeva a děložního čípku, pokročilou chirurgií, imunoterapií a cílenou medikamentózní léčbou. Tyto prostředky však nedosahují ke všem stejně snadno — brání tomu jazykové bariéry, nízká zdravotní gramotnost nebo finanční překážky spojené s doplňkovými náklady.
Osvěta proto zůstává klíčová. Nejde jen o zdravý životní styl, ale také o včasné hlášení příznaků, účast na screeningových programech a využívání následné péče a rehabilitace.
Proč stárnutí a životní styl hrají tak zásadní roli
Rakovina vzniká chybami v DNA buněk. S přibývajícím věkem se tyto chyby hromadí — částečně vlivem cigaretového kouře, UV záření, virů nebo chemických látek. Stárnutí populace tedy automaticky zvyšuje pravděpodobnost výskytu rakoviny ve společnosti.
Životní styl tento proces dále umocňuje. Kouření přímo poškozuje tkáň plic a cév. Nadváha vede k chronickým zánětům a hormonálním změnám, které podporují růst některých nádorů. Nedostatek pohybu a nadměrná konzumace průmyslově zpracovaných potravin činí organismus zranitelnějším vůči více nemocem najednou — rakovině, kardiovaskulárním chorobám i diabetu.
Kdo kombinuje více rizikových faktorů — například kouření, nadváhu a pití alkoholu — nepodstupuje jen o trochu vyšší riziko, ale jejich účinky se navzájem znásobují. Zdravotnické organizace proto zdůrazňují, že každý krok správným směrem se počítá: o jednu krabičku cigaret méně za týden, pár kilo dole nebo večerní procházka po jídle mohou na dlouhou dobu skutečně změnit situaci.
Kde mohou jednotlivci i státy začít jednat hned teď
Na individuální úrovni jde o několik základních zásad: nekouřit, konzumovat alkohol s mírou, udržovat zdravou váhu, pravidelně se hýbat, chytře se chránit před sluncem a účastnit se screeningových programů.
Na úrovni jednotlivých zemí tkví největší přínos v politice, která zdravé volby usnadňuje a nezdravé ztěžuje. Myslíme tím města přátelská pro cyklisty a chodce, srozumitelné označování potravin, přísné normy kvality ovzduší a dostupnou primární péči zachycující příznaky včas.
Očekávané zdvojnásobení počtu úmrtí na rakovinu do roku 2050 tedy není nevyhnutelným osudem, ale jedním z možných scénářů. Jak blízko se k němu svět přiblíží, závisí na rozhodnutích, která vlády, zdravotní systémy i samotní občané přijmou právě teď.
