Po celá léta působil švýcarský manželský pár dojmem skromných důchodců — zatímco na jejich účtech v klidu dřímaly miliony.
Ve skutečnosti oba senioři, dnes ve věku kolem 75 let, skrývali majetek přesahující milion franků. Po celých deset let přitom pobírali sociální dávky, na které neměli žádný nárok.
Léta trvající podvod se skrytými bankovními účty
Celá kauza se odehrála v kantonu Curych. Na první pohled šlo o zcela obyčejný důchodcovský pár, který se v roce 2015 přihlásil o doplňkové dávky ke švýcarskému starobnímu pojištění, takzvanému AVS. Podle předložených dokumentů pobírali výhradně starobní penzi ve výši přibližně 1 419 franků měsíčně, což odpovídá zhruba 1 535 eurům.
Jako své úspory vykázali 70 000 franků rozložených na třech bankovních účtech. Tato částka se pohodlně vešla pod majetkovou hranici stanovenou pro různé sociální programy. Příslušné úřady žádost schválily a od té chvíle začaly dávky pravidelně přicházet.
Pozdější šetření odhalilo, že realita byla zcela jiná. Pár nedisponoval třemi, ale rovnou sedmi účty. Celkový zůstatek na těchto účtech činil přibližně 1 050 000 franků, tedy přes 1,14 milionu eur.
Přestože měli k dispozici milionový polštář, nechali více než deset let platit své výdaje ze společné kasy.
Přes 300 000 eur na dávkách za deset let
Díky soustavnému zatajování skutečného majetku pobíral pár po celou dekádu sociální podporu v podobě doplňkových důchodových dávek. Celková vyplacená suma dosáhla přibližně 280 000 franků, tedy přibližně 304 000 eur.
Z těchto peněz hradili běžné životní náklady a pravidelné výdaje, zatímco jejich vlastní úspory zůstávaly prakticky nedotčené. Sociální systém tak pro ně nefungoval jako záchranná síť pro ty, kdo ji skutečně potřebují, nýbrž jako pohodlný vedlejší příjem.
- Délka podvodu: přibližně deset let
- Celkový skrytý majetek: přibližně 1,05 milionu franků
- Neoprávněně vyplacené dávky: přibližně 280 000 franků
- Věk páru: kolem 75 let
Kontroly přelstěny, otevřen nový účet
Švýcarské sociální úřady prověřovaly situaci páru minimálně dvakrát — v letech 2018 a 2021. Při těchto šetřeních dostali oba otázky týkající se jejich finanční situace, přesto důchodci trvali na tom, že se nic nezměnilo.
Ve skutečnosti svůj systém dále zdokonalovali. Navzdory předchozím kontrolám si otevřeli dokonce osmý bankovní účet, na který uložili dalších 30 000 franků, tedy přes 32 000 eur. Ani tato částka samozřejmě úřadům vyplácejícím dávky neunikla — protože jim o ní nikdo neřekl.
Taktika jim vycházela po léta: protože pár předával stále neúplné informace, jejich situace na papíře vypadala, jako by nadále splňovala podmínky pro pobírání doplňkové podpory. Celá pravda vyšla najevo až ve chvíli, kdy se sami přihlásili.
Ani opakované kontroly dvojici neodradily — naopak svou síť bankovních účtů dále rozšiřovali.
Dobrovolné přiznání, ale přísný trest zůstal v platnosti
Po více než deseti letech se pár nakonec rozhodl sám přijít za úřady. Přiznal, že po celou dobu uváděl nepravdivé informace, a uznal, že na vyplacené dávky neměl nárok. Celá dlužná částka byla příslušným institucím vrácena.
Dobrovolné doznání však případ automaticky neuzavřelo. Státní zastupitelství v Curychu-Limmatu oba obžalovalo ze systematického podvodu v oblasti sociálního zabezpečení. Úřady případ označily za „profesionální podvod", protože se jednalo o dlouhodobé, promyšlené jednání s výrazně vysokými částkami.
Každému z nich státní zástupce uložil pokutu 3 600 franků, přibližně 3 900 eur, a dále procesní náklady ve výši 1 000 franků. K tomu přibyl podmíněný peněžitý trest 14 400 franků na osobu, v přepočtu zhruba 15 600 eur. Pokud by se znovu dopustili protiprávního jednání, podmíněný trest by byl přeměněn na trest bezpodmínečný.
Proč pokuta navíc k plné splátce?
Švýcarské orgány chtějí podobnými rozsudky vyslat jasný signál. Kdo zneužívá sociální systém, nezpůsobuje jen finanční škodu — podkopává tím i důvěru v celý systém sociálního státu. Instituce musejí mít jistotu, že občané poskytují úplné a pravdivé informace o svých příjmech i majetku.
Vrácení neoprávněně vyplacených peněz sice napravuje škodu na veřejných financích, ale závažnost samotného jednání tím odstraněna není. Proto soud zvolil kombinaci splácení, pokuty a podmíněného trestu.
| Sankce | Částka na osobu (ve francích) | Přibližně v eurech |
|---|---|---|
| Neoprávněně pobírané dávky (již vráceny) | přibl. 140 000 | přibl. 152 000 |
| Přímá peněžitá pokuta | 3 600 | přibl. 3 900 |
| Procesní a administrativní náklady | 1 000 | přibl. 1 080 |
| Podmíněný peněžitý trest | 14 400 | přibl. 15 600 |
Přísnější kontroly sociálních podvodů
Tento případ zapadá do širší diskuse, která probíhá ve Švýcarsku i dalších evropských zemích, o podvodech v oblasti sociálních dávek. Vyplácející instituce stále více vsázejí na datovou analýzu a propojování databází — například s bankami nebo finančními úřady — aby skrytý majetek odhalily co nejrychleji.
V mnoha zemích již platí povinnost uvést při žádosti o dávky veškeré bankovní účty, zdroje příjmů i majetek. Konkrétně jde například o:
- spořicí a běžné účty, včetně těch v zahraničí
- investiční účty a cenné papíry
- druhé bydlení nebo pronajímané nemovitosti
- větší dědictví nebo dary
Pokud jsou tyto majetkové složky úmyslně zamlčeny, může to vést k vymáhání přeplatků, pokutám a v krajním případě i k trestu odnětí svobody. Pro seniory neplatí žádná výjimka — i důchodci musejí svou finanční situaci uvádět úplně a pravdivě.
Co tento případ říká o pravidlech sociálních dávek
Mnoho lidí podceňuje, jak přesně jsou pravidla pro sociální podporu a doplňkové důchody nastavena. Do hodnocení nároku nevstupuje jen příjem — zásadní roli mohou hrát také úspory a investice. I relativně malé dědictví nebo jeden navíc otevřený spořicí účet může způsobit, že někdo dočasně překročí majetkovou hranici.
Tyto hranice se liší stát od státu i program od programu. Ve Švýcarsku přihlížejí úřady mimo jiné k výši AVS-renty, doplňkovým důchodům a celkovému majetku na všech účtech. I v jiných evropských zemích hraje majetek čím dál větší roli při posuzování nároku na dávky nebo příspěvky.
Kdo si není jistý, zda na dávku má nárok, udělá nejlépe, když se předem poradí s příslušným úřadem nebo nezávislou poradnou. Otevřenost ohledně bankovních účtů a dědictví předchází mnoha problémům do budoucna. Jakmile nesprávně vyplacená dávka vyjde najevo, celkové částky se rychle vyšplhají do závratných výšin — zvláště tehdy, jde-li o několik let.
V praxi se stává, že starší lidé mají potíže se složitými formuláři nebo digitálními portály a neúmyslně udělají chybu. V tomto švýcarském případě však šlo o dlouhodobé a cílené zatajování majetku, včetně záměrného zakládání nových účtů. To z něj dělá modelový případ, který justice využívá k tomu, aby jasně ukázala, kde leží hranice mezi neúmyslnou chybou a trestným podvodem.
