Co se skutečně skrývá v ochucené vodě ze supermarketu?

Ochucená voda právně není „pravá" pramenitá ani minerální voda

Čím dál víc lidí sahá po ochucené vodě jako po „zdravé" alternativě limonády. Jenže tento obraz neodpovídá úplně realitě.

Veselé lahvičky s příchutí citronu, broskve nebo tropického ovoce zabírají v obchodech celé regály. Působí lehce, svěže a nevinně. Přesto odborníci na výživu i spotřebitelské organizace varují: tyto nápoje se svým složením blíží spíš limonádě než čisté vodě.

Na etiketě bývá velkým písmem napsáno „voda" a malým písmem „s příchutí". Tento rozdíl není pouhý detail — určuje, pod jaká pravidla daný produkt spadá.

Zatímco přírodní minerální voda a pramenitá voda podléhají přísné specifické legislativě, ochucená voda se zařazuje do jiné kategorie. I když základ pochází skutečně z přírodního zdroje, přidání aromat a sladidel zcela mění právní status produktu.

Díky přidaným příchutím a dalším přísadám nápoj ztrácí chráněný status pramenité nebo minerální vody a v praxi se považuje za produkt podobný limonádě.

To má přímý dopad na to, co výrobci s vodou smějí dělat. Podobně jako u vody z kohoutku jsou povoleny určité úpravy zajišťující mikrobiologickou kvalitu. Konkrétně jde o:

  • filtraci k odstranění částic a nečistot
  • dezinfekční procesy srovnatelné s úpravou pitné vody
  • přidávání aromat, sladidel, cukru nebo kyselin

U přírodní minerální vody jsou takovéto zásahy výrazně omezeny, právě proto, aby se zachovalo přirozené složení z podzemního zdroje. Výrobci ochucených vod mají tedy podstatně větší prostor pro úpravy, což poněkud zpochybňuje „přírodní" image prezentovanou na obalu.

Obsah cukru se přibližuje limonádě

Mnoho spotřebitelů vnímá ochucenou vodu jako chytrý kompromis — méně sladká než limonáda, přitom chutnější než čistá voda. V praxi to ale bývá jinak.

Spotřebitelské průzkumy ukazují, že standardní sklenice ochucené vody o objemu 200 mililitrů obsahuje průměrně 5 až 10 gramů cukru. V některých případech tato hodnota stoupá až na 15 nebo 16 gramů.

16 gramů cukru ve sklenici o objemu 20 cl odpovídá přibližně dvěma a půl kostkám cukru — a přitom nápoj vypadá jako „obyčejná voda".

Mnohé varianty se tak nebezpečně přibližují běžné limonádě. Pro lidi, kteří chtějí omezit příjem cukru, je rozdíl mnohem menší, než by čekali. Zejména v horkých dnech, kdy člověk vypije několik lahviček za sebou, se celkový příjem cukru snadno vyšplhá na desítky gramů.

Srovnání nápojů podle obsahu cukru

Nápoj (na 20 cl) Průměrné množství cukru
Voda z kohoutku / pramenitá voda 0 g
Ochucená voda 5–10 g (někdy až 16 g)
Limonáda / běžná soda přibližně 16–20 g
Light / zero nápoje 0 g (se sladidly)

Otázka „je tohle vlastně voda, nebo limonáda?" přestává být teoretická a stává se velmi praktickou. Z výživového hlediska se ochucená voda — zejména v slazených variantách — posouvá výrazně blíž k limonádě.

Proč výrobci sází na ochucené vody

Trh s balenou vodou je obrovský. V zemích se silnou tradicí konzumace balené vody dosahují tržby z čisté pramenité a minerální vody ročně miliard eur. Ochucené varianty si z tohoto koláče ukusují stále větší kus.

Podle aktuálních prodejních čísel dosáhly ochucené vody tržeb téměř 200 milionů eur za jediný rok. To zní jako hodně, ale ve srovnání s příjmy z „přírodní vody" bez přísad, kde se pohybujeme v miliardách, to bledne.

Přesto je tato kategorie komerčně velmi zajímavá. Ochucené vody:

  • mají vyšší marži než standardní voda
  • oslovují mladé cílové skupiny a „zdravotně uvědomělé" spotřebitele
  • nabízejí prostor pro inovace — nové chuťové kombinace i varianty bez cukru

Pro obce, na jejichž území se nacházejí přírodní zdroje, přináší celý průmysl s balenou vodou značné příjmy. Provozovatelé platí poplatek za každý vytěžený hektolitr vody. Místní samosprávy stanovují výši poplatku v rámci zákonem daného stropu, přičemž exportované objemy mohou být za určitých podmínek osvobozeny.

K tomu přibývá ještě dodatečný příspěvek určený k financování důchodů samostatně hospodařících zemědělců. Proslulá místa s přírodními zdroji tak díky právům na jejich čerpání každoročně inkasují miliony eur.

Je ochucená voda zdravější než limonáda?

Jednoznačná odpověď „ano" nebo „ne" tady neexistuje. Zdravotní hodnota závisí výrazně na přesném složení konkrétního produktu.

Na co si dát pozor v regálu?

Kdo chce nakupovat vědoměji, může si u regálu položit několik jednoduchých otázek:

  • Kolik cukru nápoj obsahuje? Zkontrolujte hodnotu na 100 ml a přepočítejte ji na celou lahev.
  • Jsou použita sladidla? Někteří lidé se jim raději vyhýbají.
  • Stojí na přední straně „přírodní minerální voda" nebo „pramenitá voda", ale na zadní straně jsou uvedeny přísady? Pak se už nejedná o čistou pramenitou ani minerální vodu.
  • Jak často ho pijete? Jedna sklenička k večeři je něco jiného než několik lahví denně.

Pro každodenní hydrataci zůstávají voda z kohoutku, pramenitá voda nebo minerální voda bez přísad tou nejrozumnější volbou. Ochucená voda patří spíš do kategorie příležitostné pochutnání.

Prochází ochucená voda náročným zpracováním?

Slovo „úprava" sice evokuje složité chemické procesy, ale v praxi jde většinou o relativně standardní techniky zajišťující bezpečnost a stabilitu vody v lahvi.

Při výrobě mohou být zahrnuty například tyto kroky:

  • mechanická filtrace k odstranění písku, částic a případných mikroorganismů
  • dezinfekční procesy prodlužující trvanlivost
  • přidávání aromat (přírodních nebo umělých), kyselin, sladidel nebo cukru

To výrobek automaticky nečiní „špatným", ale zdůrazňuje to fakt, že výsledný produkt je zcela odlišný od prosté pramenité vody s plátkem citronu.

Praktické tipy pro ty, kdo chtějí chuť bez kompromisů

Komu připadá pití čisté vody nudné, nemusí automaticky sahat po lahvičkách s pestrobarevnými etiketami. Doma existují jednoduché alternativy:

  • Voda s čerstvými plátky citronu, limetky, pomeranče nebo okurky
  • Čerstvé byliny jako máta, bazalka nebo rozmarýn vložené do džbánu s vodou
  • Malé množství neslazeného ovocného džusu v velké sklenici vody
  • Ledový čaj (louhovaný za studena) bez cukru jako osvěžující nápoj

Takto máte plnou kontrolu nad tím, co se dostane do vaší sklenice, aniž byste se nepozorovaně přiblížili hodnotám limonády.

Co vlastně znamenají pojmy na etiketě?

Několik výrazů, které často způsobují zmatek:

  • Přírodní minerální voda: pochází z chráněného podzemního zdroje se stabilním minerálním složením. Povolené úpravy jsou velmi omezené.
  • Pramenitá voda: také z podzemního zdroje, ale s poněkud volnějšími pravidly než minerální voda. Zdravotní tvrzení jsou u ní méně výrazně regulována.
  • Ochucená voda: voda (někdy z přírodního zdroje), do níž byla přidána aromata, cukr, sladidla nebo jiné ingredience. Podléhá jiným předpisům a může být upravována podobně jako voda z kohoutku.

Kdo tyto pojmy jednou pochopí, čte etikety úplně jinak. Velké písmeno „voda" na přední straně vypráví jen část příběhu — malé písmo na zadní straně prozradí, zda držíte v ruce skutečný hasič žízně, nebo sladké lákání v přestrojení.

Pro lidi s konkrétními zdravotními cíli — ať už jde o omezení cukru, hubnutí nebo vyhýbání se umělým přísadám — se vyplatí věnovat etiketám ještě větší pozornost. Právě produkty prezentující se jako „zdravé" posouvají hranici mezi limonádou a vodou mnohdy nepozorovaně. Vědomá volba začíná jen několika vteřinami čtení navíc u regálu.

Author

  • Dominika Pokludová je česká lifestyle blogerka, která sdílí tipy na sport, zdravý životní styl a motivaci.

Scroll to Top