Životní styl hraje v rozvoji rakoviny prsu větší roli, než se čekalo
Počet žen s diagnózou rakoviny prsu celosvětově roste. Nový výzkum ale přináší znepokojivé i povzbudivé zjištění zároveň – překvapivě velká část těchto případů přímo souvisí s každodenními návyky, které lze změnit.
Mezinárodní analýza publikovaná v odborném časopise The Lancet Oncology spočítala, kolik let zdravého života ženy po celém světě ztrácejí kvůli rakovině prsu spojené se životním stylem. Výsledky jsou přinejmenším k zamyšlení.
Globální studie z 204 zemí: data za více než třicet let
Vědci z Institutu pro zdravotní metriku a evaluaci při Washingtonské univerzitě prošli záznamy ze 204 zemí za období 1990 až 2023. Nezaměřili se pouze na počty diagnóz a úmrtí – sledovali takzvané „roky prožité v dobrém zdraví", které nemoc a předčasná smrt lidem berou.
V roce 2023 způsobila rakovina prsu celosvětově ztrátu 24,3 milionu zdravých let života. Z tohoto čísla připadá 6,8 milionu let – tedy přibližně 28 procent – na šest konkrétních a ovlivnitelných faktorů životního stylu.
Podle propočtů studie měla přibližně každá čtvrtá postižená žena reálnou možnost snížit riziko onemocnění nebo zmírnit jeho průběh tím, že by upravila své každodenní návyky.
Výzkumníci rozdělili rizikové faktory do dvou skupin:
- Metabolické faktory: nadváha a obezita, trvale zvýšená hladina krevního cukru
- Behaviorální faktory: kouření, konzumace alkoholu, nadměrná konzumace červeného masa, nedostatek pohybu
Toto zjištění posouvá zažitou představu, že rakovina prsu je věcí „smůly" nebo čistě genetické predispozice. Genetika samozřejmě stále hraje podstatnou roli, ale životní styl se ukázal jako výraznější spouštěč, než vědci dosud předpokládali.
Šest návyků, které riziko rakoviny prsu výrazně zvyšují
1. Červené maso na prvním místě
Nejpřekvapivější výsledek celé analýzy: nadměrná konzumace červeného masa nese největší díl zodpovědnosti ze všech sledovaných faktorů. Celosvětově se s ním pojí 11 procent životním stylem podmíněné zátěže rakoviny prsu – v absolutních číslech to odpovídá přibližně 2,7 milionu ztracených zdravých let v jediném roce.
Vědci poukazují na několik mechanismů. Při pečení a grilování na vysokých teplotách vznikají látky poškozující buňky. Svou roli mohou hrát také hormony a zbytky antibiotik v některých druzích masa, stejně jako jejich vysoký obsah tuku.
2. Kouření jako závažný rizikový faktor
Těsně za červeným masem se umístilo kouření s podílem 10 procent na životním stylem podmíněné zátěži. Tabákový kouř obsahuje desítky látek, které poškozují DNA a narušují hormonální rovnováhu. Pasivní kouření se počítá také – partneři a děti kuřáků přebírají část tohoto rizika, aniž by si to přáli.
3. Vysoká hladina krevního cukru a nadváha
Dlouhodobě zvýšená glykémie – například při prediabetu nebo diabetu 2. typu – vysvětluje 9 procent životním stylem podmíněného rizika. Nadměrné BMI se podílí 7 procenty. Oba faktory spolu úzce souvisejí a vzájemně se zesilují.
Organismus, který se neustále vyrovnává s vysokou hladinou cukru a nadbytkem tukové tkáně, produkuje více zánětlivých látek a hormonů stimulujících dělení buněk. Tím vzniká prostředí, v němž aberantní buňky snáze přerůstají v nádor.
4. Alkohol a nedostatek pohybu dokreslují celkový obraz
Konzumace alkoholu se podílí na životním stylem podmíněné zátěži 5 procenty, fyzická inaktivita pak 4 procenty. Tato čísla se mohou zdát skromná, ale v přepočtu na počet postižených žen a ztracená zdravá léta jde o obrovské skupiny.
Alkohol ovlivňuje hladinu estrogenu a přímo poškozuje buňky. Malá míra pohybu se negativně odráží na tělesné hmotnosti, hormonech i imunitním systému. Obzvlášť rizikové jsou dlouhé hodiny strávené sezením u počítače nebo obrazovky bez pohybové kompenzace.
Výrazné rozdíly mezi regiony a věkovými skupinami
Studie odhaluje ostré regionální kontrasty. V Severní Americe a západní Evropě lze těmto šesti faktorům připsat 32 procent ztracených zdravých let způsobených rakovinou prsu. V jižní Asii je tento podíl 24 procent.
Rozdíl pramení zejména ze stravovacích vzorců, z vysokého podílu červeného masa v jídelníčku a z vyšší míry obezity v bohatších zemích. Zároveň jsou právě v těchto zemích diagnostika a léčba na vyšší úrovni.
Celosvětově přitom počty nových případů i úmrtí dále rostou. Prognóza do roku 2050 vypadá takto:
- Nové případy ročně: z 2,3 milionu na 3,5 milionu (+52 %)
- Úmrtí ročně: z 670 000 na 966 000 (+44 %)
Pozoruhodný je také nárůst počtu případů u mladých žen. Od roku 1990 roste výskyt rakoviny prsu u žen mladších 30 let tempem přibližně 0,5 procenta ročně – přestože tato skupina byla dlouho považována za relativně chráněnou.
Vědci se domnívají, že mladé ženy se čím dál dříve setkávají s rizikovými vzorci chování – jako je konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, uzenin a dlouhé hodiny strávené u obrazovek.
Zvláště alarmující je situace v subsaharské Africe. Tam každoročně umírá na rakovinu prsu 28 žen na 100 000 obyvatelek – více než dvojnásobek světového průměru 13 na 100 000. Západní Evropa vykazuje přibližně 11 úmrtí na 100 000, a to navzdory vyššímu počtu diagnóz. Tento rozdíl ukazuje na pozdní záchyt a horší dostupnost léčby v chudších regionech.
Která rozhodnutí prokazatelně snižují riziko?
Vědci navrhují konkrétní základní balíček opatření
Analýza propočítala, co by se stalo, kdyby země snížily expozici všem šesti rizikovým faktorům na úroveň 10 procent nejméně exponované světové populace. Výsledek: téměř 1,9 milionu dodatečných zdravých let ročně.
Na základě rozsáhlých dlouhodobých kohortových studií se opakovaně vynořuje stejný soubor doporučení:
- Omezit červené maso na jednu až dvě porce týdně
- Udržovat stabilní tělesnou hmotnost v pásmu zdravého BMI
- Pohybovat se alespoň 150 minut týdně se střední intenzitou (chůze, cyklistika, plavání)
- Nekouřit, a v případě potíží s odvykáním vyhledat odbornou pomoc
- Omezit nebo zcela vyřadit alkohol
- Pravidelně kontrolovat hladinu krevního cukru a krevní tlak, zvláště při rodinné zátěži
Výzkumníci zdůrazňují, že prospěch nejčastěji přináší kombinace více drobných změn najednou – nikoli jedna radikální proměna životního stylu.
Brzká diagnostika a systémová politika jsou stejně důležité
Životní styl je jen jednou stranou mince. Včasný záchyt onemocnění zůstává zásadní, zejména v zemích, kde mammografické vyšetření dosud není standardem nebo je pro ženy ve venkovských oblastech těžko dostupné.
Největší nárůst počtu případů se očekává ve východní Asii a subsaharské Africe. V těchto regionech může kombinace programů zaměřených na životní styl, lepší přístup k diagnostice a vzdělávání zdravotnického personálu výrazně snížit počet úmrtí.
Důležitou roli hraje i státní politika: vyšší zdanění průmyslově zpracovaných masných výrobků, omezení tabákové reklamy, budování bezpečných cyklostezek a parků pro každodenní pohyb a osvětové kampaně zaměřené na tělesnou hmotnost a hladinu krevního cukru. Země, které takový soubor opatření uplatňují již desetiletí, zaznamenaly od roku 1990 pokles úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 30 procent.
Co to v praxi znamená pro každou ženu?
Spojení životního stylu s rakovinou prsu může na individuální rovině působit odtažitě nebo dokonce jako moralizování. Studie ale otáčí perspektivu: nejde o vinu, nýbrž o prostor pro vlastní rozhodnutí. Genetická predispozice a náhoda existují i nadále – ukázalo se však, že možností, jak riziko ovlivnit, je více, než se dlouho myslelo.
Ženy s prokázaným rodinným výskytem onemocnění mají nyní dobré důvody probrat s praktickým lékařem nebo specialistou otázky výživy, pohybu a hormonálních faktorů. Pro mladé ženy je to zejména signál, aby s zdravějšími volbami nečekaly na „někdy příště" – mnoho rizikových vzorců se totiž vytváří již v dospívání a ve dvacátých letech.
I malé kroky mají svou váhu. Večeře bez masa několikrát týdně, častá jízda na kole, jedna sklenička vína méně, definitivní rozloučení s cigaretou – každé z těchto rozhodnutí posouvá riziko správným směrem. A na celosvětové úrovni právě taková individuální rozhodnutí společně rozhodují o tom, zda budou miliony let zdravého života ztraceny, nebo zachovány.
