Jste zaneprázdnění, neustále dostupní a hrdí na svůj nabitý seznam úkolů.
Jenže právě tohle může vaši kariéru zastavit na místě.
Čím dál více zaměstnanců se snaží zvládnout všechno najednou: telefonovat, odpovídat na e-maily, reagovat na zprávy a přitom se účastnit porad. Vypadá to efektivně a angažovaně, jenže výzkumy jasně ukazují, že tato návyk ničí soustředění, podkopává výkon a zmenšuje šance na povýšení.
Klamná pověst „multitaskera"
Při pracovních pohovorech mnoho uchazečů hrdě uvádí, že umí skvěle multitaskovat. Zaměstnavatelům to zní lákavě – jako flexibilita, rychlost a odolnost vůči stresu. V praxi to ale většinou znamená, že dotyčný neustále přeskakuje od úkolu k úkolu bez hlubšího soustředění.
Na pracovišti to vypadá podobně. Zaměstnanci říkají skoro na vše ano, přebírají extra projekty a mezi tím vyřizují zprávy na telefonu. Ne proto, že musí, ale protože chtějí ukázat, jak jsou iniciativní a motivovaní.
Snaha vydávat multitasking za talent jen zakrývá skutečnost, že jde nejčastěji o roztříštěnou pozornost.
Tato roztříštěnost se přitom cítí jako produktivita: jste neustále v pohybu, mozek nemá ani chvíli klid. Jenže být zaneprázdněný a odvádět kvalitní práci jsou dvě naprosto rozdílné věci.
Co multitasking skutečně dělá s vaším mozkem
Vědci jsou v tomto ohledu poměrně zajedno: lidský mozek nedokáže skutečně vykonávat dva složité úkoly současně. Co se ve skutečnosti děje, je bleskurychlé přepínání. Pozornost skáče sem a tam a každý takový skok stojí energii, čas i soustředění.
Výzkum z roku 2016 prokázal, že lidé, kteří extrémně často přepínají mezi úkoly, mohou vykazovat strukturální změny v mozku. V oblastech spojených s kontrolou, motivací a emocemi bylo zjištěno menší množství šedé hmoty. Další studie spojují časté přepínání úkolů s těmito důsledky:
- horší pracovní paměť (méně si zapamatujete v krátkodobém horizontu)
- obtížnější učení a ukládání nových informací do dlouhodobé paměti
- větší náchylnost k rozptylování různými podněty
- vyšší hladina stresu a neustálý pocit spěchu
Paradox spočívá v tom, že multitasking mnoha lidem připadá jako způsob, jak ušetřit čas. Data však ukazují opak. Pokaždé, když zkontrolujete e-mail, chat nebo telefon, platíte daň ve formě ztraceného soustředění.
Proč tato návyk brzdí váš kariérní postup
Kariérní růst závisí stále méně na pouhé pilnosti a stále více na kvalitě odváděné práce. Vedoucí pracovníci si všímají především toho, zda:
- dokážete samostatně dotáhnout složité projekty do konce
- odevzdáváte práci, která vyžaduje jen minimální korekce
- umíte strategicky přemýšlet a plánovat dopředu
- zachováváte klid a přehled i v náročných situacích
Kdo neustále multitaskuje, naráží v těchto oblastech na limity. Nepřesné zprávy, přehlédnuté detaily nebo napůl rozpracované nápady vás rychle vyřadí ze seznamu kandidátů na povýšení.
Nepostupuje ten, kdo je nejvytíženější, ale ten, kdo podává spolehlivý, soustředěný a klidný výkon – zejména ve chvílích, kdy je to nejdůležitější.
K tomu přistupuje ještě jedna věc: někdo, kdo na vše říká ano a žongluje se spoustou úkolů najednou, jen zřídkakdy působí jako lídr. Vedoucí si raději vyberou člověka, který si troufne stanovit priority a jasně vymezit hranice.
Signály, že toho na sebe berete příliš mnoho
Mnoho lidí si své multitaskingové návyky uvědomí teprve poté, co se z nich stane hluboce zakořeněný zlozvyk. Typické příklady z běžného pracovního dne:
- rozjíždíte dva projekty najednou, aniž byste některý skutečně dokončili
- cestou do práce posloucháte odborný podcast nebo zprávy a zároveň při červené odpovídáte na zprávy
- telefonujete s kolegou a přitom se pokoušíte napsat zprávu
- účastníte se porady s polopohledem upřeným do e-mailové schránky nebo okna chatu
- procházíte sociální sítě během schůzky na Teams nebo Zoom
- nechate někoho „jen tak mluvit", zatímco si aktualizujete seznam úkolů
Každý zvlášť to vypadá jako nevinná maličkost. Jenže dohromady způsobují, že jste při žádné ze svých činností skutečně plně přítomní.
Od multitaskingu k soustředěné práci: jak na to
1. Pracujte ve skutečných blocích, ne v útržcích
Naplánujte si den do soustředěných bloků trvajících například 25 nebo 50 minut s krátkými přestávkami. V každém takovém bloku se věnujte jedinému úkolu: zprávě, nabídce nebo analýze. E-mail i chat zůstávají zavřené.
Jednoduchý rozvrh může vypadat takto:
| Čas | Aktivita |
|---|---|
| 9:00 – 9:30 | Hluboká práce na nejdůležitějším úkolu |
| 9:30 – 9:40 | Krátká přestávka a kontrola e-mailů |
| 9:40 – 10:10 | Pokračování ve stejném úkolu |
| 10:10 – 10:20 | Přestávka, oddálení od obrazovky |
Volbou jednoho tématu na blok budujete jak tempo, tak kvalitu výstupu.
2. Omezte počet „ano" za den
Stanovte si denní limit nových příslib. Například: maximálně dva extra úkoly nad rámec naplánované práce. Pokud přijde třetí požadavek, vysvětlete, jaké priority už máte na stole, a navrhněte jiný termín.
Zpočátku to může být nepříjemné, ale mnoho vedoucích oceňuje kolegu, který plánuje realisticky, místo aby polykal vše a pak nestíhal termíny.
3. Upravte své prostředí tak, aby minimalizovalo rozptylování
Během klíčových pracovních hodin si vypněte notifikace na telefonu i na počítači. Pokud je to možné, pracujte na složité úkoly občas v klidnějším prostoru. Dohodněte se s týmem, které komunikační kanály jsou urgentní a které ne, aby se od vás nečekalo okamžité reagování na vše.
Každá přerušená minuta stojí víc než jen čas – ztrácíte rytmus, myšlenkový tok a nezřídka i sebedůvěru.
4. Trénujte se, aby jste dělali jednu věc najednou
Tuto dovednost můžete procvičovat i mimo pracovní dobu. Jezte bez obrazovky, skutečně naslouchejte druhým bez současného psaní, čtěte článek bez přeskakování na tři další. Čím častěji to trénujete, tím snazší bude soustředěný pracovní den.
Co získáte, když multitasking opustíte
Kdo přejde na monotasking – dělání jedné věci najednou – si po pár týdnech zpravidla všimne zřetelného rozdílu. Chyb ubývá, pracovní den působí klidněji a kvalita výsledků roste. Mozek dostane více prostoru pro rozpoznávání souvislostí a hledání kreativních řešení.
Pro vaši kariéru to přináší hmatatelné výhody: vaše projekty jsou precizně zpracované, stres vás tolik nezaskočí a v rozhovorech s manažery působíte sebejistěji. Ne proto, že toho děláte více, ale proto, že lépe děláte to, na čem skutečně záleží.
Vedoucí pracovníci, HR oddělení i náboráři věnují čím dál větší pozornost tomu, jak někdo zachází s pozorností, prioritami a hranicemi. Pověst „vždy zaneprázdněného člověka, který stíhá vše" pomalu ztrácí svůj lesk. Profesionálové, kteří skutečně postupují vpřed, ukazují, že dovedou chránit svůj čas pro to podstatné a nenaskakují na každé upozornění.
Kdo chce zvýšit své kariérní šance, nemusí běžet ještě rychleji ani přijímat ještě více úkolů. Skutečný posun spočívá v rozhodnutí pracovat cíleněji, méně se roztříšťovat a být plně přítomný u jednoho úkolu. Tato zdánlivě jednoduchá změna zanechá v dlouhodobém horizontu hlubší stopu než jakékoliv CV plné sebechvály o multitaskingu.
