Proč je káva víc než jen ranní nakopávač
Většina lidí sahá po kávě proto, aby se probrala. Jenže nová vědecká zjištění ukazují něco zajímavého navíc — oblíbený černý nápoj může ovlivňovat i to, jak moc se stresujeme. A to je důvod, proč se na šálek kávy začínáme dívat úplně jinak.
Rozsáhlá studie prokázala, že lidé, kteří pijí několik šálků kávy denně, vykazují nižší míru stresu, méně příznaků úzkosti a zároveň nižší riziko rozvoje deprese. Klíčem je ale správné množství — příliš málo nepřináší téměř žádný rozdíl, příliš mnoho může efekt obrátit.
Co se vlastně skrývá v tom šálku
Káva má v každodenním životě pevné místo. Jeden šálek k snídani, další v práci, možná ještě jeden po obědě. Je to sociální rituál, zdroj energie i chvíle odpočinku zároveň. Málokdo přitom přemýšlí nad tím, co přesně ten nápoj obsahuje.
Kávová zrna jsou vlastně semena plodů kávovníku. Po sklizni se suší, pražují a melou — teprve pak vzniká tmavý prášek, který putuje do překapaváče nebo kávovaru. Celosvětově se ročně spotřebují miliardy kilogramů kávy a Evropané patří k největším konzumentům. Průměrný dospělý Evropan vypije přibližně dva šálky denně.
Cafeín a mnohem víc
Nejznámější látkou v kávě je cafeín. Standardní šálek ho obsahuje přibližně 80 až 100 miligramů. Po vypití se cafeín dostane přes krev do mozku, kde blokuje molekulu podporující ospalost — výsledkem je větší bdělost a lepší soustředění.
Ale cafeín není zdaleka jedinou zajímavou složkou. Káva obsahuje také takzvané chlorogenové kyseliny, skupinu antioxidantů, které vědci spojují s celou řadou pozitivních účinků:
- nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu
- ochrana před některými druhy rakoviny, zejména jaterní
- menší pravděpodobnost rozvoje neurodegenerativních onemocnění jako Parkinson nebo Alzheimer
- možné antivirové účinky
Při přiměřeném příjmu tyto látky dohromady vytvářejí soubor příznivých účinků na organismus. Vědci teď zkoumají, zda se totéž týká i duševního zdraví.
Velká studie odhalila: kolik šálků kávy snižuje stres
Výzkumníci z čínské Fušanské univerzity analyzovali data více než 460 000 dospělých, kteří na začátku sledování netrpěli depresí, úzkostnými poruchami ani jinými problémy s náladou. Tuto skupinu sledovali přes třináct let.
Účastníci uváděli, kolik kávy průměrně denně vypijí. Vědci tato data následně propojili s jejich pozdějšími zdravotními záznamy a zohlednili faktory jako věk, vzdělání, pohybovou aktivitu nebo existující tělesná onemocnění. Díky tomu dokázali lépe odhadnout, jaký podíl zjištěného efektu lze připsat právě kávě.
Nejnižší pravděpodobnost výskytu stresu a problémů s náladou byla zaznamenána u lidí, kteří denně vypijí dva až tři šálky kávy.
Ti, kteří se pohybovali v tomto rozmezí, měli prokazatelně nižší riziko úzkosti a deprese než lidé, kteří kávu vůbec nepijí. Překvapivě na tom byli lépe i ve srovnání s těmi, kdo denně konzumují čtyři a více šálků.
Záleží na druhu kávy?
Pro milovníky kávy je příjemné zjistit, že typ nápoje v této studii příliš nezáležel. Příznivé výsledky se projevily u všech sledovaných variant:
- čerstvě mletá nebo překapávaná káva
- instantní káva
- káva bez kofeinu
Právě fakt, že pozitivní efekty vykazovala i káva bez kofeinu, naznačuje, že cafeín není jediným hráčem. Zřejmě se na tom podílejí i další látky — antioxidanty a protizánětlivé složky obsažené v kávě.
Kdy se výhody kávy obrátí proti vám
Zdá se, že hranice leží přibližně u pěti šálků denně. V tomto bodě studie zaznamenala opětovný nárůst rizika problémů s náladou. To ostatně odpovídá tomu, co lékaři pozorují u lidí s vysokým příjmem kofeinu dlouhodobě.
Mezi možné potíže při nadměrné konzumaci kávy patří mimo jiné:
- bušení srdce a zvýšený krevní tlak
- nervozita a neklid
- narušení kvality spánku
Dvě až tři šálky denně tedy představují pomyslné zlaté střední — dost na to, aby se projevily příznivé účinky, a zároveň málo na to, aby přišly nežádoucí následky. Přesně takovou rovnováhu vědci ve svých datech identifikovali.
