Navenek působili jako skromní důchodci s nevalným penzijním příjmem. Za oponou přitom klidně odpočíval majetek v řádu milionů – a nikdo o tom dlouhá léta nevěděl.
Švýcarský manželský pár, oběma je dnes okolo 75 let, tajil více než milion franků na bankovních účtech. Přitom více než deset let pobíral sociální dávky, na které neměl žádný nárok.
Podvod s ukrytými bankovními účty trval celé desetiletí
Příběh se odehrál v kantonu Curych. Zdánlivě zcela obyčejný důchodcovský pár se v roce 2015 přihlásil o doplňkové dávky ke švýcarskému starobnímu důchodu, takzvané rentě AVS. Na papíře jim plynul pouze důchod zhruba 1 419 franků měsíčně, což odpovídá přibližně 1 535 eurům.
K tomu přiznali úspory ve výši 70 000 franků rozložené napříč třemi bankovními účty. Tato částka bezpečně nepřekračovala majetkovou hranici stanovenou pro různé sociální programy. Úřady žádost bez problémů schválily a doplňkové dávky začaly pravidelně přicházet.
Jenže skutečnost byla úplně jiná. Pár nevlastnil tři účty, ale rovnou sedm. Celkový zůstatek na nich dosahoval přibližně 1 050 000 franků, tedy zhruba 1,14 milionu eur.
Navzdory milionové finanční rezervě nechávali oba manželé více než deset let platit za svůj životní standard celou společnost.
Přes 300 000 eur na neoprávněných dávkách za deset let
Díky systematickému zamlčování skutečného majetku pobíral pár po celé desetiletí sociální podporu v podobě doplňkových důchodových dávek. Celková suma činila přibližně 280 000 franků, tedy zhruba 304 000 eur.
Z těchto peněz hradili každodenní výdaje a fixní náklady, zatímco jejich vlastní úspory zůstávaly prakticky nedotčené. Sociální systém tak pro ně fungoval jako dodatečný zdroj příjmů – nikoliv jako záchranná síť pro ty, kteří ji skutečně potřebují.
- Délka podvodu: přibližně deset let
- Celkový skrytý majetek: zhruba 1,05 milionu franků
- Neoprávněně přijaté dávky: přibližně 280 000 franků
- Věk manželů: okolo 75 let
Manipulace při kontrolách a otevření dalšího účtu
Švýcarské sociální služby situaci páru prověřovaly přinejmenším v letech 2018 a 2021. Při těchto pohovorech dostávali otázky týkající se jejich finanční situace – důchodci však pokaždé trvali na tom, že se nic nezměnilo.
Ve skutečnosti svou konstrukci dále zdokonalovali. Navzdory předchozím kontrolám si dokonce otevřeli osmý bankovní účet, na který uložili dalších 30 000 franků, tedy přes 32 000 eur. I tato částka zůstala úřadům zcela skrytá.
Taktika fungovala roky. Díky neúplným informacím, které pár opakovaně předkládal, vypadala jejich situace na papíře stále tak, jako by podmínky pro doplňkovou podporu splňovali. Celá pravda vyšla najevo teprve tehdy, když se sami přihlásili.
Ani opakované kontroly pár neodradily – síť bankovních účtů naopak dále rozšiřovali.
Dobrovolné přiznání, ale přísný trest zůstal v platnosti
Po více než deseti letech se manželé rozhodli sami sebe nahlásit. Přiznali, že po celou dobu uváděli nepravdivé informace, a uznali, že na pobírané dávky neměli nárok. Celá dlužná částka byla příslušným institucím vrácena.
Dobrovolné doznání však případ nezastavilo. Státní zastupitelství Curych-Limmat oba stíhalo za systematický podvod v oblasti sociálního zabezpečení. Úřady hovořily o „profesionálním podvodu", protože šlo o dlouhodobé, cílevědomé jednání zahrnující značné finanční částky.
Každému z manželů byl uložen peněžitý trest 3 600 franků, tedy přibližně 3 900 eur, a navíc náklady řízení ve výši 1 000 franků. K tomu přibyl podmíněný peněžitý trest 14 400 franků na osobu, což odpovídá zhruba 15 600 eurům. Pokud se kdokoli z nich dopustí dalšího protiprávního jednání, může být podmíněný trest přeměněn na nepodmíněný.
Proč přišla pokuta i přes úplné vrácení peněz?
Švýcarské úřady chtějí podobnými rozsudky vyslat jasný signál. Zneužívání sociálního systému nezpůsobuje jen finanční škody – podkopává také důvěru v samotný sociální stát. Instituce musejí mít jistotu, že občané poskytují úplné a pravdivé informace o svých příjmech a majetku.
Vrácení neoprávněně čerpaných částek sice napravuje škodu na veřejných financích, ale závažnost protiprávního jednání to nijak nesnižuje. Proto soud zvolil kombinaci vrácení dávek, pokuty a podmíněného peněžitého trestu.
| Sankce | Částka na osobu (ve francích) | Přibližná hodnota v eurech |
|---|---|---|
| Neoprávněně přijaté dávky (již vráceny) | cca 140 000 | cca 152 000 |
| Přímá peněžitá pokuta | 3 600 | cca 3 900 |
| Procesní a administrativní náklady | 1 000 | cca 1 080 |
| Podmíněný peněžitý trest | 14 400 | cca 15 600 |
Přísnější kontroly sociálních podvodů
Tento případ zapadá do širší debaty, která probíhá ve Švýcarsku i dalších evropských zemích – debaty o podvodech se sociálními dávkami. Úřady stále více spoléhají na analýzu dat a propojování databází, například s bankami a daňovými správami, aby skrytý majetek odhalily co nejdříve.
V mnoha zemích platí povinnost přiznat při žádosti o dávky veškeré bankovní účty, zdroje příjmů a majetek. Konkrétně jde například o:
- spořicí a běžné účty, včetně těch vedených v zahraničí
- investiční účty a portfolia cenných papírů
- druhé nemovitosti nebo pronajímané byty a domy
- větší dědictví nebo finanční dary
Pokud jsou tyto složky majetku vědomě zamlčeny, může to vést ke zpětnému vymáhání dávek, pokutám a v některých případech dokonce k trestu odnětí svobody. Pro seniory neplatí žádná výjimka – i důchodci jsou povinni přiznávat svou finanční situaci úplně a pravdivě.
Co tento případ říká o právu na sociální dávky
Mnoho lidí podceňuje, jak přesně jsou pravidla pro sociální podporu a doplňkové důchody nastavena. Do posuzování nároku vstupuje nejen příjem, ale také úspory a investice – relativně malé dědictví nebo jeden navíc otevřený spořicí účet mohou způsobit, že člověk (byť dočasně) překročí majetkovou hranici.
Tyto hranice se liší stát od státu i program od programu. Ve Švýcarsku berou úřady v potaz rentu AVS, doplňkové důchody i celkový majetek evidovaný na všech účtech. Majetek hraje zásadní roli při posuzování nároku na dávky a příspěvky i v mnoha dalších evropských zemích.
Kdo si není jistý, zda na dávku má nárok, by měl předem vyhledat poradenství – například u obecního úřadu, sociálního poradce nebo nezávislé organizace. Transparentnost ohledně bankovních účtů a dědictví předchází velkým problémům v budoucnu. Jakmile se nesprávně vyplacené dávky odkryjí, dlužné částky rychle narůstají, zvláště když jde o více let zpětně.
V praxi se stává, že senioři mají problémy se složitými formuláři a digitálními portály a neúmyslně udělají chybu. V tomto švýcarském případu však šlo o dlouhodobé a cílené zamlčování majetku, včetně záměrného zakládání nových účtů. To z něj dělá modelový případ, který justice nyní využívá k tomu, aby jasně ukázala, kde leží hranice mezi omylem a trestným podvodem.
